sestava: Tišer – Karas, Michálek, Říha, Bauer - Brunner, Diviš, Hajšman, Bláha - Hasler, Petelík
střídali: Marek (46. za Karase), Frýdl (77. za Petelíka)
góly: Hasler 2, Brunner 3

Po sobotním vítězství áčka bylo na nás jestli zvedneme hozenou rukavici a také napravíme nepovedené černické vystoupení. Sraz na tento zápas byl poněkud divoký, díky několika omluvenkám na pozdější příchod měl coach v tradiční čas srazu k dispozici jen osm playerů. Tak byl na poslední chvíli povolán, aspoň na druhou půlku, Mazut a nastoupil prakticky ihned po svém příchodu.
Do zápasu jsme vstoupili dobře a v první půli jsme byli, dá se říct, i lepší. Rozhodně jsme měli mírnou územní převahu, která pramenila i z odlišných způsobů hry. My jsme hráli hlavně po zemi a kombinačně, a dařilo se nám to velice dobře a soupeře jsme v záloze přehrávali. Ten naopak volil přechod půlky dlouhými pasy a tak byl míč více na našich kopačkách a častěji se hrálo na půlce soupeře. Ale právě s těmito dlouhými pasy na rozběhnuté útočníky jsme měli v několika případech velké problémy. První velkou šanci měl Pete, když ve vápně nedosáhl před odkrytou bránou na centr Hasiho. Pak zahrozili hosté a měli dvě-tři nebezpečné šance v krátkém časovém sledu. Ale do vedení jsme šli my. V 16. minutě byl brutální faul u půlky na Kariho, ten se sám chopil rozehrávky a poslal nádherný přesný načechraný pas po lajně na Peteho, po takovém pasu , který mu přistál přímo u nohy, nebyl pro Peteho problém udělat kličku obránci, po takové přihrávce se vlastně ta klička udělal sama (jsem dostal pivo, tak jsem to musel takhle napsat), Pete nacentroval a Hasi hlavou otevřel skóre. Ve 24. Hasi zvýšil na 2:0, po dlouhém odkopu až do vápna soupeře, Hasi zabojoval o míč, udělal dva obránce a křížnou střelou po zemi překonal gólmana. Ve 37. už jsme vedli 3:0, když se Brunymu (ne)povedl centr, míč padal na zadní tyč do brány a překvapený gólman mu ještě sám pomohl do sítě. Ke konci půle opět zahrozili hosté a po jejich náporu, ve 41. minutě, přišel centr ze strany a neobsazený hráč na penaltě hlavou snížil na poločasových 3:1.
Druhou půli jsme začali tragicky a 30 minut byl soupeř jasně lepší. Nebyli jsme schopni kloudně zakombinovat, hlavně pak ve finální fázi. Ztrátami míče jsme dostávali soupeře do hry a nechávali jsme mu i hodně prostoru pro kombinaci a ten toho využil, začal nás přehrávat a většinu času jsme byli pod tlakem. Několikrát jsme mohli jít do pěkného přečíslení, ale vždy to skončilo na zbrklé nepřesné přihrávce. Hned v úvodu měli hosté velký nápor, ze kterého trefili tyč. O další vyložené šance se hosté sami připravili také nepřesnostmi v koncovce, ale nakonec svou převahu využili v 71. minutě, když se dostali ve vápně ke střele a dali kontaktní gól. V poslední čtvrthodině jsme ale zapli, srovnali hru a také přitlačili soupeře. Ale prosazovali jsme se hlavně střelami z dálky, zejména Hajšmi a Bruny byli v tomto hodně aktivní. A nutno říci, že to nebyl žádný „četrans“, ale všechno nebezpečné střely na bránu. A právě Bruny pak rozhodl o osudu zápasu, nejprve trefil „jen“ břevno a pak dvakrát zavěsil, v 81. a 86. minutě, střelami z 18ti-20ti metrů.
Kromě výpadku (poměrně dlouhého) ve druhé půli jsme zápas zvládli dobře, všichni podali výborný výkon, v pozápasových rozhovorech coach vyzdvihl zejména Standu Diviše, který odvedl vynikající „černou“ defenzivní práci a posbíral a vybojoval spoustu míčů.
A nutno také zmínit jeden moment, možná klíčový, z úvodu zápasu, kdy byla proti nám jasná penalta, kterou nejprve rozhodčí i pískl, ale po dlouhém přemýšlení a poradě s pomezním to vytáhl ven z vápna. Kdo ví jak by se zápas vyvíjel, kdybychom od nějaké 10. minuty prohrávali.