sestava: Tišer – Čech - Hajšman, Diviš, Bláha - Mašek, Gemov, Brunner - Frána, Hrdlička - Petelík

střídali: 55. Vlček (za Fránu)

góly: Petelík, Mašek

I druhý zápas jarní části jsme odehráli na umělce, tentokrát na Sencu. Tam samozřejmě žádné problémy se hřištěm nebyly, ale zato nám nastaly problémy s kádrem. Místo původně deklarovaných 14ti lidí se nás sešlo 11 statečných. V průběhu zápasu pak dorazil ještě Vlčák, který byl jediným náhradníkem. Hned ve druhém kole, a hlavně v době kdy áčko ještě soutěž nezačalo, je to docela na pováženou. Hlavně když nás čeká 5 souběžně hraných zápasů.

Hlavní coach Lubánek byl nepřítomen a tak se jeho povinností chopil Štoly, který zvolil rozestavení překvapivě po vzoru Chelsea - tři záložníci, dva podhortoví útočníci a jeden vysunutý hrot. První poločas by se dal jednoduše vyjádřit: my jsme hráli, soupeř zahazoval šance. V úvodních minutách ale byl soupeř herně lepší a začal tak mírným náporem, který však nedokázal přetavit ve vážnou gólovou šanci. Naopak poměrně brzy, po naší ojedinělé akci úvodních minut, jsme šli do vedení my. Po pěkné Pichyho individuální akci na kraji vápna se před bránou prosadil Pete. Náš gól soupeře, kterému se úvod povedl, zaskočil a změnil obraz hry. V dalších fázích první půle jsme získali herní převahu a držení míče bylo výrazně na naší straně. Ale chvílemi to byla jen bezzubá kombinace ve středu pole. Soupeř nás příliš nenapadal, bránil od půlky a dobře zahušťoval prostor kolem vápna, takže tam nám už kombinace vázla a hůře jsme se prosazovali. Sice jsme kolem vápna soupeře operovali často, zahrávali spoustu rohů, ale výrazného ohrožení brány, či gólových šancí bylo od nás poskrovnu. Zato soupeř měl pak vyložených gólových šancí hned několik. V zatažené obraně čekal hlavně na naše chyby, které bohužel přicházely a po nich vyrážel do rychlých a nebezpečných protiútoků. Párkrát nás podržel Karel, v některých případech soupeř šanci sám zazdil.

Ale ve druhé půli nastal dramatický zvrat v obrazu hry. Soupeř přeskupil řady a zásadně změnil taktiku, napadal nás už od našeho vápna a my jsme se vůbec nemohli dostat do hry. Byli jsme nuceni k dlouhým nákopům, které k ničemu nevedly a nebyli jsme schopni držet míč na svých kopačkách delší dobu. Hned v úvodu padly dva rychlé góly. Nejprve se prosadil soupeř. Po několika nebezpečných útocích se mu podařilo jeden úspěšně dotáhnout, nedůsledně obsazený hráč se dostal do vápna za obranu a vyrovnal na 1:1. Naštěstí jsme dokázali velice rychle odpovědět a během pár minut šli opět do vedení. Po vydařeném rychlém protiútoku jsme se dostali do vápna, kde Babouk dobře udržel míč, přistrčil Pichymu a ten se pěkně trefil k tyči. Ale to bylo bohužel jediné co jsme ve druhé půli předvedli. Postupem času nám opět, jako v prvním zápase, rapidně ubývalo sil, nedokázali jsme udržet pozice a v naší hře byl poněkud chaos. A tentokrát kvalitnější soupeř toho dokázal využít a získával stále větší převahu. Navíc jsme prakticky dohrávali o deseti, protože Gemi si nepříjemně podvrkl kotník a nemohl pak téměř nic. To už nás soupeř jednoznačně přehrával a vytvářel si spoustu šancí, z nichž dvě dokázal proměnit. V obou případech se prosadil důrazem a rychlostí ve vápně. Až v samotném závěru nám svitla naděje na vyrovnání, když jsme si vypracovali sérii několika rohů v řadě. Jednou nebezpečně hlavičkoval Babouk těsně vedle, Hajšmi pak dokonce hlavičkoval do břevna, ale to bylo vše.

Sami jsme si zpackali dost dobře rozehraný zápas. Ale závěr určitě ovlivnilo i to, že jsme nemohli poslat na plac čerstvé síly. V sestavě kde tři čtyři hráči můžou maximálně 60 minut se to v jedenácti či dvanácti lidech hrát nedá.